lupa x
user

Mýty o novém stavebním zákoně

Mýty o novém stavebním zákoně

08.03.2021

Pro města a obce

Mýty o novém stavebním zákoně

Mýtus číslo 1: Nastane kolaps stavebních úřadů

S novým stavebním zákonem žádný kolaps stavebních úřadů rozhodně nenastane. Rekodifikace stavebního práva se dotkne více než 80 právních norem, svou komplexností a radikálností změn snese srovnání snad jen s občanským zákoníkem. Proto si vyžádá přechod do praxe delší čas a my s tím počítáme. Nový stavební zákon využívá postupné účinnosti jeho částí v rámci takzvaných přechodných ustanovení – to znamená, že jednotlivá ustanovení zákona budou nabíhat průběžně a postupně tak, aby se na to celý systém i jeho aktéři mohli připravit. S plnou účinností zákona počítáme v polovině roku 2023, kdy bude zároveň dokončena kompletní digitalizace. S předstihem vznikne Nejvyšší stavební úřad, který bude všechny změny koordinovat a zajišťovat pro ně technické, metodické i personální podmínky. K žádnému chaosu tedy nedojde.

Mýtus číslo 2: Vznikne zbytečný mega úřad a celé to bude stát balík peněz

Rozhodně žádný drahý super úřad nevznikne. Je třeba si uvědomit, na jaké startovní čáře stojíme: dnes máme přes 1.300 samostatných stavebních úřadů, a v těchto úřadech pracuje 13.500 lidí. Nechystáme tedy žádný masivní nábor. My potřebuje jen ty stávající úředníky zkoordinovat a přeskupit tak, aby mohli lépe a efektivněji pracovat. Aby si mohli navzájem vypomoci a nemrhali svým potenciálem.

Dnes to probíhá tak, že když se na jednom úřadu nakupí řada žádostí o stavební povolení, nikdo tam těm lidem nemůže pomoci. Každý stavební úřad funguje jako samostatná jednotka. A když třeba na malém úřadě onemocní úřednice, musí se úřad prostě zavřít. Anebo tam jedna a tatáž úřednice řeší garáž u rodinného domku i obchvat za miliardy. A pak si stěžujeme, že úřady nedodržují lhůty.

Opozice tvrdí, že to celé bude stát 25 miliard korun. Kde k této astronomické sumě přišla, nevíme. Leda snad, že si ji vypůjčila z dávno překonané analýzy ministerstva vnitra. Ta kalkulovala s tím, že bychom stavěli nové budovy stavebních úřadů na zelené louce. Nic takového ale samozřejmě nenastane. Už dnes si stát prostory pro úředníky stavebních úřadů od obcí a krajů pronajímá, jelikož povolování staveb vykonávají v tzv. přenesené působnosti pro stát. Stát jim proto za tuto službu ročně platí zhruba čtyři miliardy korun. Budeme usilovat o to, aby všichni úředníci seděli dál tam, kde jsou a pro občana se změnila snad jen ta cedule na dveřích. Žádné vícenáklady v řádu desítek miliard tedy rozhodně nepotřebujeme.

Mýtus číslo 3: K rychlejšímu povolování staveb by stačila jen digitalizace

Tak jednoduché to není. Digitalizace stavebního řízení určitě velmi pomůže, rozhodně však sama o sobě nevyřeší hlavní problémy stavebního práva. Tím je jeho složitost a roztříštěnost řízení i institucí. Pokud dnes vozíme dokumentaci pro stavební povolení na úřad v Avii, stejné množství dokumentů bychom posílali elektronicky.
Symbolem pro to, s čím se dnes musí investoři i stavební úřady vypořádat, se staly desítky razítek od nejrůznějších úřadů spadajících pod různé resorty, bez kterých není možné o povolení na stavebním úřadu ani požádat. Bez změny procesů by nám ale všechna ta razítka zůstala.

Navíc by nikdo nebyl schopen zajistit, aby úřady dodržovaly správní lhůty. Takže digitalizace určitě ano, a my na ní intenzivně pracujeme, ale musí jít ruku v ruce se změnou struktury stavební správy a změnou procesů. Pak skutečně budete mít jedno povolení, řízení povede jeden úřad a při načtení všech lhůt včetně odvolání a přezkumu budete vědět nejpozději do jednoho roku, zda můžete stavět, či nikoliv.

Více informací o stavebním zákonu a mýtech najdete na webové stránce MMR

Komentáře

0 komentářů