lupa x
user

Broumovsko: Cedule, jež zachrání život

Broumovsko: Cedule, jež zachrání život

08.03.2021 , Aktualizováno 07.03.2021

Pro města a obce

Broumovsko: Cedule, jež zachrání život

Je to jen tabulka na stromě, ale zbloudilému člověku může zachránit život. Majitelé lesů a záchranáři jimi za poslední dva roky pokryli skalní města na Broumovsku. V České republice jde o jednu z nejhustších sítí takzvaných bodů záchrany.

Měl to být pěkný výlet do Adršpašsko-teplických skal, ale manželé běžkaři při něm málem před devíti lety umrzli. Ztratili se, když si chtěli zkrátit přejezd z jedné chaty na druhou. Osmapadesátiletá lyžařka ukrytá ve skalní jeskyni se ozvala v půl jedenácté v noci na tísňovou linku, že její muž hledá cestu a dlouho se nevrací.

Dopadlo to dobře: nastoupilo šedesát policistů, hasičů i skalních záchranářů. Ženu našli po víc než dvou hodinách, pak i jejího bloudícího muže, oba podchlazené.

Ve složitém terénu uvnitř skalních měst, kde ani třeba nevedou značené stezky a kde se rokle podobají jako vejce vejci, není o podobné případy nouze. Návštěvníkům, kteří se dostanou do potíží, však už slouží „body záchrany“. V kraji jich je 473, víc než třetina v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko.

„Území zahrnuje zejména lokality Adršpašsko-teplických skal, Broumovských stěn a Ostaše, hřeben Ruprechtického špičáku a Jestřebích hor. Celková rozloha oblasti je přes 400 čtverečních kilometrů, je zde přes 300 kilometrů pěších a 100 kilometrů cyklistických tras a tisíce horolezeckých výstupových cest. Oblast je orientačně velice náročná a terén skal pro záchranné práce obtížný,“ vysvětluje krajský ředitel Hasičského záchranného sboru David Pouč.

Profesionální hasiči mívají ročně do 20 zásahů ve skalních městech. Nejčastější jsou úrazy, případně spojené i s pátráním daleko od přístupových cest, po nichž by jednotky mohly dorazit. Zásahy jsou časově náročné, pro pozemní transport zraněných bývá potřeba značného nasazení záchranných složek.

Na hodně těžký případ vzpomíná velitel čety náchodských profesionálních hasičů Josef Hlaváček:

„V mrazivém období si dvě děvčata udělala výlet, ale špatně odbočila a po setmění se dostala do potíží. Jedno se probořilo ledem a mělo mokrou nohavici, což se v mrazu může zvrtnout až v život ohrožující stav, to byl i tento případ.“

„Největší problém nám děvčata udělala, že nezůstala na jednom místě, ale pohybovala se dál krajinou, takže na předpokládaných místech kontaktu nebyla. Propadali jsme panice, protože pátrání nikam nevedlo. Nakonec je našli hasiči a poskytli teplo. Mělo to dobrý konec, ale rozhodně nemuselo mít,“ říká záchranář Hlaváček.

Pro chráněnou oblast je charakteristické, že rádiové spojení slouží jen omezeně. Ke komunikaci zbývají jen mobily, ale v hlubokých či úzkých roklích nebývá signál. I proto se hasiči se skalními záchranáři věnovali návrhu bodů záchrany v CHKO zevrubněji, než bývá běžné.

Zda vůbec body záchrany vzniknou, záleželo na majitelích pozemků, kteří si o to požádali. Na Broumovsku to byly zejména Lesy ČR a město Teplice nad Metují.

„Zdá se nám to naprosto smysluplné. Ve skalách se pohybuje spousta cizích lidí, zdaleka nechodí jen po turistickém okruhu a někdy se ztratí, takže tu pak po nich hasiči pátrají. Je to dobrý nápad, body už uvádějí i internetové mapy.cz. Nijak jsme s tím neváhali, výběr míst jsme nechali na hasičích,“ podotýká starosta Teplic Josef Bitnar (Svornost).

Už se také prokazuje, že body záchrany dokážou pomoci. Zásahů, v nichž se na ně turisté či záchranáři mohli spolehnout, přibývá.

Začátkem února se povedlo za necelou hodinu vypátrat v Teplických skalách muže s dítětem, jenž se i přes místní znalost v terénu ztratil a ozval se na tísňovou linku až po setmění. Důstojník hasičů mu doporučil, aby i s dítětem zůstal u bodu u údolí Tří mušketýrů. Tam už je vyzvedli hasiči a dobrovolníci ze Skalní záchranné služby.

Loni v lednu zase zabloudila rodina s dvěma malými dětmi ve Vlčí rokli, spojnicí mezi turistickými okruhy v Adršpašských a Teplických skalách. Když se ohlásili kolem 17. hodiny s přesnými souřadnicemi bodu, hasiči se záchranáři pro ně došli najisto.

V éře moderních technologií překvapuje i samotné záchranáře, nakolik jsou tabulky efektivní.

„Jde o plechovou cedulku, v které není žádná elektronika, ale kupodivu pomáhá, například když nemáte chytrý telefon. Dnes už by to nikdo nepředpokládal, ale poslední případ nám dosvědčil, že i takoví turisté jsou. Loni nám bod záchrany pomohl nejméně v pěti případech rychle lokalizovat člověka, který potřeboval vyvést, protože padla tma. Skalní terén je za tmy velmi nebezpečný,“ říká hasič a skalní záchranář Josef Hlaváček.

Každý bod má jedinečný kód trojčíslí a dvou písmen. Pokud turista nemá chytrý telefon nebo z něj nedokáže vyčíst GPS souřadnice, pomáhá cedulka s přesně určenou polohou. „Souřadnice jsou pro nás cenný údaj. Operační důstojník pak přesně ví, kde osoba, která potřebuje pomoci, je. Nemůžeme se splést,“ vysvětluje Josef Hlaváček.

Záchranné akce ve skalách už nemusí obnášet ani mnohahodinové drama. Hasič má konkrétní příklad: „Lidé si vyrazili na výlet do skal, padla tma a báli se jít dopředu i zpátky. Jednoduše zavolali číslo záchranného bodu a my jsme přesně věděli, kam pro ně máme zajít.“

Body slouží záchranářům nejen ke snadné lokalizaci, ale i s organizováním zásahů, kdy je třeba rozhodnout, které síly a prostředky nasadí. Hasiči se proto na Broumovsku vložili už do dvouleté detailní přípravy a tipování vhodných míst. U každého bodu zmapovali, zda je odtud digitální či analogové spojení s krajským dispečinkem a nakolik je místo dostupné pro zásahovou techniku.

Dispečer má hned při ruce údaje, zda se do odlehlých míst dá dostat s terénním autem, cisternou, čtyřkolkou nebo jen pěšky, případně zda v okolí může přistát vrtulník nebo zda je možné vyzvednout zraněnou osobu na lanovém podvěsu nebo palubním jeřábem vrtulníku. Sám velitel zásahu si předem může udělat lepší představu o transportu zraněného.

I tak je pro záchranáře zcela nenahraditelné, pokud dobře znají místní terén. Někteří profesionální hasiči jsou zároveň horolezci a angažují se i jako dobrovolníci ve spolku Skalní záchranné služby, který vznikl roku 2000 z podnětu hasičů, lezců i turistů.

Díky znalosti terénu se zdejší horolezci dokázali zorientovat i v neobratném popisu, kde lidé v problémech jsou.

„Když se předtím někomu něco stalo, řekl, že je třeba na modré turistické značce a má zlomenou nohu. My jsme pak tak nějak věděli, kde to je. Když se ale někdo ztratil, dispečink mi přepojil jeho telefon a já se ptal, odkud vyšli, kudy pokračovali, jakou značku viděli naposled,“ vzpomíná skalní záchranář Bohumil Šustek.

„Tak jsem z turistů dostal, kde vlastně jsou, protože mapu, po které se myšlenkově pohybovali, mám v hlavě. Uměl jsem si představit postup trasy, odkud kam šel a kde skončil. Dnes jednoduše otevřu telefon, zadám bod záchrany a přesně vím, kde je,“ porovnává Bohumil Šustek, jenž žije hned u vstupu do Teplických skal.

Sami hasiči už nechají na majitelích lesů v turisticky oblíbené oblasti, jestli budou chtít přidávat další body. Podle záchranářů by to mělo být hlavně zájmem vlastníků, oblast totiž přitahuje velké množství turistů.

„Ověřujeme funkčnost celého řešení a stávající sítě bodů záchrany. Je možné, že se jejich počet ještě rozšíří,“ říká krajský šéf hasičů.

Další informace ZDE

Komentáře

0 komentářů