lupa x
user

Stanislav Polčák: Když samosprávy drží při sobě, proplují i pandemií

Stanislav Polčák: Když samosprávy drží při sobě, proplují i pandemií

01.03.2021

Pro města a obce

Stanislav Polčák: Když samosprávy drží při sobě, proplují i pandemií

Rozhovor s předsedou Sdružení místních samospráv (SMS ČR) Stanislavem Polčákem přináší obsahem věcný, ale formou svěží a lidský pohled na témata jako je covid, financování obcí, řešená napříč našimi obcemi, Evropou i oblastí práva. Věříme, že vás zaujme.

 

Můžete nám na úvod našeho rozhovoru prozradit, jak vypadá váš běžný únorový pracovní den?

Tři až čtyři videocally denně v průměru každý přes hodinu, hromady mailů, u toho výborný pracovní tým ve Sdružení místních samospráv. A starostové, kteří mi píší, volají a seznamují mě s praktickými problémy pandemie, naposledy s vyloučením obcí z náhrad za zastavené vleky. Do toho má práce europoslance, kombinovaná často se snahou rychle něco uvařit a zabavit děti. Naštěstí bydlíme na venkově, takže to zvládáme. Večer už počítač nesnáším, ale pravidelně se před usnutím koukám, co zase vyšlo ve Sbírce zákonů, což se pak často mění v noční běsy. Až na to budu vzpomínat, třeba si řeknu, že teprve v pandemii jsem žil naplno.

 

Žije takto hekticky celé Sdružení? Můžete nám přiblížit, jaké problémy jste za poslední měsíce museli řešit? O některých tématech, jako je zákon o střetu zájmů, není slyšet…

SMS ČR za rok pandemie prokázalo svůj pravý smysl – skutečná ochrana zájmů menších měst a obcí. Na obce se řítily šrapnely ze všech stran, od vlády, občas i od hygieniků. Podařilo se nám odvrátit snad skoro všechna rizika směřující proti samosprávám. Jsem na své spolupracovníky a kolegy velmi hrdý, také oceňuji spolupráci s kolegou Františkem Luklem, kolegyní Veronikou Vrecionovou a hejtmany, zejména Martinem Půtou, Martinem Netolickým a primátorem Zdeňkem Hřibem. Vzpomeňte si na začátek pandemie a nedostatek prakticky všeho. Dělali jsme video návody na šití roušek, výrobu dezinfekce, webináře k novým dotačním titulům. Pak přišla rána od vlády – jarní kompenzační bonus s ambicí vybílit v samosprávných rozpočtech to, co měly obce určené na své investice. Naše organizace spolu s partnery, a především podporou senátorů dotlačily vládu a poslance k poskytnutí náhrad obcím na zvládnutí pandemie. Uspořádali jsme dokonce úspěšnou demonstraci s velkou účastí starostů na Malostranském náměstí. Na podzim přišla další vládní rána – opět kompenzační bonus – a teprve nyní po měsících sporů konečně ministerstvo souhlasilo se zpětnou náhradou pro samosprávy i za další období.

Máte pravdu, že na dřívější hlavní témata nezbývá moc prostoru, ale pokud jde o zmíněný střet zájmů, zde SMS ČR dokázalo ochránit zájmy komunálních politiků na celé čáře. Vyhráli jsme zásadní spory o nezákonnost pokutování komunálních politiků v důsledku šikanozního zákona o střetu zájmů jak u Ústavního soudu, tak u Nejvyššího správního soudu (a řady dalších soudů). Dnes už se pokuty nerozdávají, a to je zásluha SMS ČR a poslankyně Kovářové, místopředsedkyně SMS ČR. Další zásadní ohrožení představoval daňový balíček. Nakonec se nám podařilo v Senátu zajistit zvýšení podílu obcí a krajů v rozpočtovém určení daní. Do toho desítky webinářů, z nichž ty nejnavštěvovanější sleduje až 600 účastníků, a konkrétní pomoc prací zavaleným starostům. Opravdu jsme se nezastavili.

 

Citlivým tématem je financování. Zřejmě každý z představitelů obcí napjatě sledoval, jak dopadne vládní schválení náhrady výpadku příjmů, odhadovaný SMS ČR koncem roku na 31 miliard. Jaký je váš názor na budoucnost ekonomického zdraví našich samospráv?

Daňový balíček přišel v nejnešťastnější dobu a je to už vidět na státním rozpočtu, letos bude výrazně horší než loni. Samosprávy jsme od této směsice nezodpovědnosti a populismu z větší části zachránili. I tak ale na něm obce tratí každoročně sedm miliard Kč. Spolu se senátory jsme jej napadli u Ústavního soudu, protože nevěříme, že je to zákon jen na dva roky. Obávám se, že teprve letošní a příští rok budou pro samosprávy těžké. Pokud ale zvládneme vakcinaci, může přijít poměrně významné oživení ekonomiky ještě letos.

 

Jaké máte signály od vašich členů ohledně výhledu hospodaření?

Obavu mám především o malé obce, tj. obce do 250 obyvatel. Těch je u nás skoro dva tisíce a dostávají se do významných ekonomických obtíží. Národní rozpočtová rada upozornila už na podzim, že letos skončí obce v deficitech a že pro malé obce to může být problém. Právě pro ně SMS ČR chystá několik zásadních iniciativ. Chceme ve volebním roce přimět politické strany, aby se přihlásily k další dílčí úpravě RUD a k zohlednění počtu seniorů ve struktuře financování. Dále by měl stát poskytovat menším obcím příspěvek na výkon samostatné působnosti, aby jejich starostové mohli být uvolněni bez tak zásadních dopadů na rozpočty obcí a opravdu se věnovat rozvoji obcí. Státu se tyto malé peníze bohatě vrátí. Jsou to iniciativy SMS ČR, které představíme ihned poté, co se díky vakcinaci podaří vyjít z toho začarovaného kruhu.

 

Jaké další možnosti získat prostředky obce mají? Můžete nám přiblížit, jak v tom vašim členům pomáháte?

Díky Evropské unii do naší země směřují ještě vyšší částky, než tomu bylo v prvním rozpočtovém období po vstupu. Mají pomoci aktivizovat příjemce, ale i další zdroje pro zvládnutí krize a také transformaci zejména tzv. uhelných regionů. Klasické evropské fondy však pro obce již nebudou až na výjimky tak výhodné jako doposud. Jsem si ale jistý tím, že se obce zaměří na skutečně smysluplné projekty. My se jim v tom snažíme pomáhat naší – pro členy bezplatnou – dotační poradnou, informacemi ve zpravodaji SMSka či na našem Facebooku, ale také již zmíněnými hojně navštěvovanými webináři, které se v posledních týdnech věnovaly například Modernizačnímu fondu nebo dotačním programům MMR.

 

V souvislosti s první covid vlnou se u nás intenzivně diskutovalo téma podpory lokální ekonomiky a regionů. Nyní debata utichla. Čím to podle vás je a jaký je váš názor na podporu lokální ekonomiky?

To jste mi příslovečně nahrál na smeč. V lednu 2020, ještě před pandemií, ale už s obrázky z kolabující Číny, jsem se ptal v Evropském parlamentu, jak je zajištěna celoevropská dostupnost základních výrobních kapacit. Prakticky nikdo tomu nevěnoval pozornost. Aktuálně jsem byl jmenován stínovým zpravodajem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu pro problematiku základních surovin a jejich dostupnosti v EU. Je to jedno z klíčových témat naší budoucnosti. Víte například, že nejen ochranné pomůcky, ale i základní látky pro hnojiva, která jsou tak důležitá pro naši zemědělskou produkci, se prakticky nevyrábí v EU, ale v třetích zemích? Pro pár drobných jsme dislokovali továrny mimo náš prostor a dostali tvrdou lekci se statisíci mrtvými. Právě v tomto vidím velký přínos Unie, že se na řešení těchto otázek je schopné dohodnout 27 členských států. Věřím, že u této zásadní výzvy naší budoucnosti jsme schopni ještě během tohoto období přinést celoevropské udržitelné řešení.

 

Existuje řada příkladů, kdy obce více ekonomicky spolupracují, spojují se do svazků ať už kvůli odpadovému hospodářství nebo veřejné dopravě. Zakládají podniky. Jaký je váš názor na tuto tezi?

Když je spolupráce dobrovolná, kdo by mohl něco namítat? Akceptovatelné jsou stimulační impulsy pro tuto spolupráci. Někteří starostové se ale bojí, že to budou předstupně pro slučování obcí. Musíme bránit naše samosprávy, pokusy o sloučení obcí jsme odvrátili, ale přijdou zase. Většinou se ty nápady rodí v Praze, naposledy u náměstka pražského primátora Vyhnánka, který je jinak docela normální. Až i v Praze pochopí, že právě díky husté síti našich samospráv máme šanci jakž takž zvládat krize, tak si otevřu láhev.

 

Letos jste vyhlásili další ročník Soutěže o obecní inovace (Obec 2030). Co si od ní slibujete?

Soběstačnost je obrovské téma nejen v celé Evropě, ale jsem přesvědčen, že i u nás. Rakouská vláda vyhlásila cíl milion střech s fotovoltaickými panely do čtyř let. SMS ČR spolu s MPO, MMR, skupinou ČEZ, ŠKODA a dalšími partnery letos vstupuje do horké fáze zásadního programu – soběstačná Obec 2030. Cílem iniciativy je i s využitím evropských zdrojů zásadně změnit hospodaření s energiemi v obcích, přístup k elektromobilitě a také realizaci modelu cirkulárního hospodářství zahrnujícího odpady, využívání vod, dostupnost regionálních potravin. Tímto směrem půjde vývoj, už dnes vidíme ohromující technologické posuny. Inovace zásadně přispějí k tomu, že naše obce budou soběstačné, a to v relativně krátkém čase. Mám radost, že se nám podařilo spojit se skutečnými lídry v těchto oblastech, a doporučuji starostům se podívat na www.obec2030.cz. Sám jsem byl překvapen, jak jednoduchá řešení mohou naše obce měnit. Máme za sebou už realizaci pilotních projektů a viděl jsem tolik potenciálu k rozvoji obcí. Právě v nich je budoucnost. Ostatně už heslo projektu Pomáháme obcím předběhnout města sice vypadá laškovně, ale až dojedete do obcí, jako jsou Kněžice či Nemile, pochopíte, že to myslíme vážně.

 

Obce, města, kraje si mnohem více než dříve pomáhají nejen kvůli ekonomickému zdraví, ale od vypuknutí pandemie také kvůli lidskému zdraví. Vnímáte to také tak?

Nepochybně. Obecní svazy a hejtmané drží teď daleko více při sobě. Měli jsme množství koordinačních aktivit právě pro vyjednávání s vládou a poslanci. Asi byste nevěřil, ale na několika jednáních jsem aktivně hájil zájmy Prahy a primátor Hřib zase podržel menší obce. Můj ctěný kolega předseda Lukl mi opakovaně dával pro jednání v Parlamentu zplnomocnění jednat i za SMO ČR. Obecní svazy se staly skutečnými partnery a v klíčových věcech i s hejtmany táhnou za jeden provaz. Výsledky jsou viditelné a já si je rozhodně nemíním připisovat osobně. Pokud samosprávy drží při sobě, proplují jen s relativně malými šrámy i takovou vichřicí, jakou je pandemie koronaviru.

 

Česko bylo koncem února zemí s nejvyšším podílem nakažených osob koronavirem. Které jsou podle vás klíčové chyby vedoucí k této neblahé situaci?

Díky mému působení v klíčovém zdravotním výboru v Evropském parlamentu bych mohl přednést zdlouhavý popis, což není účelné. V květnu jsme se uchlácholili, přestali vnímat virus jako hrozbu, nepřipravili se na podzimní druhou vlnu. Problémem zjevně byla nedostatečná státní podpora, která vedla k nerespektování vydávaných opatření. Vláda vyhlásila desítky covid programů, v nichž se už nikdo neorientuje. Nebylo by smysluplnější odpustit firmám platbu na DPH a soustředit síly na skutečně potřebné věci než vytížit celou veřejnou správu administrací mnohdy neefektivních dotací? Antivirus se povedl a zachránil množství pracovních míst, ale přebil ho následný chaos vládních opatření a zákazů, kterým už nikdo nevěří. Co je nyní nejhorší, je nepřipravená vakcinace, ke konci února nemáme ani použité všechny dávky vakcíny z těch menších dodávek. Přitom víme, že každá užitá vakcína staví viru bariéru. V březnu nám má přijít přes dva miliony dávek vakcín a každý další měsíc podobné množství. Jenže nyní nejsme schopni proočkovat ani 100 tisíc dávek za týden či 14 dní.

SMS ČR ve spolupráci s ÚZIS zpřístupnilo důležitá covid data z území všem obcím. Snad neprozradím moc, když řeknu, že s ministryní Klárou Dostálovou chystáme bezplatně zpřístupnit všem obcím zdravotní modul našeho systému AGIS, který jim zprostředkuje klíčová data ve zdravotnictví. Vše by se mělo rozeběhnout v následujícím čtvrtletí.

 

Pokud hovoříme o spolupráci, jaký je váš názor na tu přeshraniční? Tedy spolupráci nemocnic, kdy by nemocné české občany převzaly saské či bavorské nemocnice?

Postoj vlády je absolutním nepochopením pojmů spolupráce a solidarita v evropském významu. Vozit pacienty v těžkém zdravotním stavu desítky či dokonce přes 100 km nebo je přepravovat vrtulníky stálo tolik potřebné zdroje, kapacity a možná i životy, i když se nabízeli naši sousedé 10 km vedle. A proč to? Že se bojíme, že našim německým sousedům budeme muset tuto pomoc vracet? Toto uvažování by dříve na vládní úrovni nenašlo místo. Přestože jsme měli ministry všelijaké, dnešní krize v plné nahotě odkryla podstatu našeho problému.

 

Můžete tu podstatu více konkretizovat?

Podívejte se, SMS ČR je přísně nadstranické celostátní sdružení obcí. Každý ze starostů našeho sdružení má nějaké politické názory, přesvědčení. Já pochopitelně také. Mohu ale snad už s určitým evropským rozhledem a tváří v tvář zvládání pandemie v jiných evropských státech uvést, že vezmeme-li to shora, tak v naší zemi sedí většina našich veřejných představitelů tak o jednu až dvě židle výš, než by měla, a někteří by tam neměli zjevně sedět vůbec.

 

Jaká jsou podle vás možná řešení a cesty k bezpečí a prosperitě ČR? Nejde jen o aktuální situaci…

Klíčové jsou adaptace a schopnost se poučit. Také již zmiňovaná soběstačnost. Zajištění základních surovin a výrobních kapacit, krizové plány, připravenost, robustní kritická infrastruktura, investice do odborných kapacit, inovací. Klimatické změny jsou velkou výzvou. Přes všechno znejistění věřím ve schopnosti lidí v naší české kotlině a také naše dobré sousedství.

 

Jako europoslanec znáte evropské prostředí. Jak se tam na nás dívají v souvislosti s pandemickou situací?

Naše země měla v zahraničí velmi dobrý zvuk a z tohoto odkazu stále žijeme. Když vidíte, že premiér Johnson je schopen u zásadních věcí najít shodu s opozičními labouristy, tak si říkáte, proč jsme nedokázali spojit síly my. Náš souboj s virem je nyní pro Evropu odstrašujícím příkladem. Bouráme všechny statistiky. Přitom v pro naši zemi tak zásadní chvíli je naše politická scéna snad nejvíc rozdělená, co si pamatuji. Umírají nám tisíce spoluobčanů, většina zbytečně, a ve sněmovně to vypadá, jako by snad ani nepochopili výzvu této doby. Na druhou stranu Senát skýtá výrazně lepší obrázek. Nicméně v zahraničí nás vnímají hlavně prostřednictvím kroků vlády a Sněmovny.

 

V poslední době jste se stal mediálně viditelným i kvůli vašemu dřívějšímu návrhu na zrušení části volebního zákona, která způsobovala nerovnost při sčítání hlasů. Co si od této změny slibujete?

Málokdo to věděl, ale náš volební systém legálně zakotvoval dvojí kvalitu voličů i u těch, kdo volili strany nad 5% hranicí. Na jedné straně stáli ti voliči, kteří měli to štěstí na kraj, že se jejich hlas propsal do výsledku voleb a zisku mandátu, a na straně druhé ti, kteří měli smůlu, že volili v menších krajích strany v pásmu někdy až do 14 %, a přitom žádné zastoupení nezískali. Nález Ústavního soudu dal všem naději, že každý hlas bude mít stejnou váhu. Proto se divím povyku, který kvůli tomuto ústavnímu požadavku spustil premiér Babiš. On na systému vydělal v rozporu s Ústavou 15 mandátů navíc, tak bych spíš čekal pokornější reakci. Volební zákon mohou poslanci nahradit poměrně jednoduše, protože Ústavní soud moudře nezrušil naše kraje jakožto volební jednotky. Popravdě řečeno, teď mě spíš zajímá komunální volební systém, protože ten potřebuje také výrazné změny.

 

Otázka na závěr. Od 12. února 2021 začal podle lunárního kalendáře Rok Kovového Buvola charakterizovaný vysokým pracovním nasazením a jistou míru stability. Co na to říkáte?

Pokud to znamení naznačuje, že mám ještě přidat, tak já letos, až se doba vrátí zase do svých kloubů, zvolím vědomě opačný postup. Zvolním a naordinuji to i svým kolegům ze SMS ČR, kteří pracují nad své limity už řadu měsíců. Také zdravotníci mají můj neskonalý obdiv. Mnozí lidé, mě nevyjímaje, budou potřebovat načerpat duševní sílu tváří tvář všemu tomu strachu a sklíčenosti, které nás obklopily. Pevně věřím, že už vidíme světlo na konci tunelu. Podělím se ale ještě o jeden zážitek. Není to tak dávno, co jsem se dozvěděl, že jsem narozený podle stejného kalendáře ve znamení opice. Pro rok 2020 jsem měl v horoskopu, že hlavním tématem bude zdraví. Jsem vděčný, že jsem loňský rok přečkal docela ve zdraví, a přeji všem, ať toho udřeného buvola hlavně ve zdraví všichni přežijeme.

 

Děkuji vám za rozhovor
Milan Mostýn

 

JUDr. Stanislav Polčák

Předseda celostátního Sdružení místních samospráv ČR, právník, vysokoškolský pedagog, poslanec Evropského parlamentu. V letech 2010 až 2014 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR. Zkušenosti má i jako zastupitel obce Vysoké Pole. Více informací na www.stanislav-polcak.cz

Komentáře

0 komentářů