lupa x
user

PROmo exkluzivně: Proč selháváme při trasování kontaktů covid

PROmo exkluzivně: Proč selháváme při trasování kontaktů covid

21.02.2021

Pro města a obce

PROmo exkluzivně: Proč selháváme při trasování kontaktů covid

Bohaté státy bojují s jednou z nejzákladnějších a nejdůležitějších metod kontroly infekčních nemocí – trasováním.

V celém západním světě se země potýkají s pandemickým problémem při postupu v oblasti veřejného zdraví. V Británii se „stopařům“ nepodařilo kontaktovat jednoho z osmi lidí, kteří měli pozitivní test na covid-19, až 18 % oslovených neposkytlo žádné podrobnosti o blízkých kontaktech. V některých oblastech Spojených států více než polovina lidí, kteří měli pozitivní test, neposkytla na požádání žádné podrobnosti o kontaktech. Tyto statistiky nepocházejí z první vlny covdi-19, ale z listopadu 2020, dlouho poté, co počáteční lockdown na jaře 2020 poskytl zemím čas pro vývoj lepších systémů sledování kontaktů.

Důvody selhání jsou většinou systémové. Zastaralá technologie a nedostatečné financování systémů zdravotní péče nastínily obraz nedostatečně vybavených úřadů. Bohaté státy se snažily získat dostatek kontaktních stop, efektivně je zařadit nebo zajistit, aby se lidé při nakažení izolovali, nebo aby při blízkém kontaktu strávili karanténu bez toho, že by jiné ohrozili. Často se přetížení úředníci, tzv. sledovači kontaktů setkávají s nedůvěrou lidí, kteří se obávají jak zdravotnických úřadů, tak technologií nasazovaných v boji proti pandemii, a proto se rovněž potýkali s nedostatkem použitelných dat.  Hrstka států jako Jižní Korea, Vietnam, Japonsko a Tchaj-wan vynikla úspěšným sledováním kontaktů. Mnoho z nich okamžitě zasáhlo proti covid-19 izolováním nakažených a použitím osobních údajů, jako jsou signály z mobilních telefonů infikovaných lidí a jejich kontaktů. Ne všechny tyto techniky lze přenést do zemí, které se nyní snaží zvládnout obrovská ohniska. Ale stále poskytují nějaký ten návod.

Opatření, která fungují, zahrnují sledování více vrstev kontaktů, vyšetřování krizových klastrů a izolování lidí v karanténě, zajišťování bezpečných míst a finanční kompenzace. Pomoci může rovněž moderní technologie od softwaru, který zefektivňuje běžné snahy o sledování kontaktů, až po aplikace pro smartphony, které upozorňují lidi, že mohli být vystaveni SARS-CoV-2.

 

Finsko: Příběh úspěchu

Miliony lidí v celé Evropě čelí restriktivním opatřením potlačení koronaviru, Finsko se ale vzepřelo tomuto trendu zavedením účinného systému sledování nakažených, aniž by byl nutný další lockdown. I když mezinárodní pozornost byla věnována bezprostřední reakci Švédska na virus, Finsku se v tichosti podařilo udržet úroveň infekce pětkrát pod průměrem EU, což mělo menší dopad na jejich ekonomiku a znamenalo pouze desetinu úmrtí na obyvatele ve srovnání s jejich skandinávským sousedem Švédskem.

Koncem listopadu 2020 severská země zaznamenala 45,7 nových případů na 100 tis. obyvatel, což byla podle Světové zdravotnické organizace nejnižší míra v EU. Finsko je také jedinou zemí, ve které se míra nových infekcí zpomalila. Od té doby se společnost z velké části znovu otevřela a byl vyvinut efektivní systém testování a sledování, který se točí kolem aplikace pro chytré telefony. Aplikace „Corona Flash“, stažená 2,5 milionkrát v zemi s 5,5 milionu lidí, unikla problémům s ochranou soukromí dat nebo funkčností, které zasáhly podobné iniciativy v zemích, jako je Británie, Norsko, Německo a Francie. Stejně jako jinde v severských zemích vysoká úroveň důvěry ve státní autoritu ve Finsku způsobila, že vládní opatření byla účinná.

Pravidla byla občany dodržována a průzkum Evropského parlamentu počátkem ledna 2021 zjistil, že 23 procent respondentů v zemi uvedlo, že uzamčení jim skutečně zlepšilo život, což z Finska učinilo zemi s nejpozitivnějším přístupem k omezením koronaviru v Evropě. Jedním z vysvětlení je relativní snadnost přechodu na práci z domova a dálkovou výuku ve vysoce digitalizované společnosti.

 

Německo: Boj mezi papírovými tabulkami a zastaralým softwarem

Sledování nakažených v Německu přináší především poznání: Hygienickým stanicím chybí zaměstnanci.

Sledování kontaktů je téměř detektivní práce, obzvlášť v tzv. nových spolkových zemích. Výsledky snažení najít a zkontaktovat všechny blízké kontaktní osoby lidí nakažených koronavirem sedm dní v týdnu skončí většinou zápisem do papírových tabulek, které jsou odesílány faxem RKI (Institutu Roberta Kocha), centrálního místa sběru dat ohledné šíření koronaviru. Zatímco hygienické stanice v bývalém západním Německu disponuji praktickým softwarem jménem Sormas, nechtějí ho tyto stanice používat, protože se obávají sledování výkonnosti úředníků ze strany Spolkového ministerstva.

Místní hygienické stanice hrají v boji proti koronavirové pandemii zásadní roli. Zejména by měly zajistit, aby byly narušeny řetězce infekce. Ale teprve na konci první infekční vlny se federální vláda a zemské vlády dohodly na posílení úřadů. Zodpovědnost zůstala na týmech o pěti zaměstnancích na 20 tis. obyvatel.

Ke sledování proto musela být zřízena call centra a posílena vojáky Spolkové armády.

Přesto jen třetina úřadů zvládá splnit svou kapacitu. Na konci léta 2020 došlo k havarijnímu stavu a výsledky několika tisíc nakažených německých turistů se ztratily neznámo kam v zásuvkách bavorských a durynských úřadů. I aplikace Corona App, o které si německé ministerstvo zdravotnictví myslelo, že zajistí rychlý přehled o šíření viru, selhala. Byla uvedena do provozu pozdě, byla příliš drahá a po druhé aktualizaci již ve většině chytrých telefonů nefungovala nebo ukazovala naprosto zavádějící informace. I dobrovolných oznámení případného onemocnění covidem bylo moc málo na to, aby se z těchto dat dala vyvinout další strategie. Výsledkem je proto politika Spolkové vlády, tzv. „jízda na dohled“, která ani občanům ani hospodářským subjektům neumožní dlouhodobou vizi návratu k normálu.

 

Jižní Korea: Smart City a striktní státní nařízení

Úspěch čtvrté největší asijské ekonomiky by mohl být poučením pro další země, jakými jsou státy v Evropě. I když existují jasné rozdíly mezi Evropou a Jižní Koreou – hlavní výhodou je jihokorejský systém zdravotní péče, který je financován jediným plátcem, a to korejským státem, což umožňuje testování na Covid a léčbu zdarma pro všechny občany – státy Evropské Unie jsou stále v procesu rozšiřování testování a zkoumání toho, jak nejlépe nasadit sítě pro sledování kontaktů.

Zde je zajímavý pohled na některé z nejmodernějších technologií používaných v boji proti COVIDu-19 v Jižní Koreji. Cestující přicházející do Koreje si musí stáhnout vládní aplikaci pro chytré telefony, která sleduje jejich polohu a žádá je, aby hlásili jakékoli příznaky. I ti, kteří nemají příznaky, jsou nuceni jít do karantény po dobu dvou týdnů. Poté aplikace zobrazí zprávu, že si mohou aplikaci z telefonu smazat.

Korejská vláda oznámila rovněž plány na zavedení náramků pro sledování polohy pro lidi, kteří poté prolomí karanténu. Iniciativa přišla poté, co se objevily zprávy o podvodech s vládou pověřenou aplikací a lidé si nechali své smartphony doma.

Náramky by okamžitě varovaly orgány, pokud s nimi lidé budou manipulovat nebo je odříznou. Náramky budou zatím muset nosit pouze pacienti, kteří souhlasí s jejich nošením, nicméně porušení karantény je stále trestným činem.

Jižní Korea již začala budovat databázi „inteligentního města“ pro monitorování provozu a znečištění napříč městy. Tato infrastruktura bude rovněž použita ke sledování šíření covidu.

Hygienické stanice použijí záběry CCTV, údaje o transakcích kreditních karet, cestovní informace a údaje o poloze lidí, aby si udrželi přehled o pacientech.

S využitím tzv. „smart city data bank“ v kombinaci s umělou inteligencí by úředníkovi trvalo pouhých 10 minut, než by zjistil, kam pacient během dne cestoval. Korejským heslem je mít vždy náskok před koronavirem.

 

Armin Sandmann

Zahraniční korespondent časopisu PRO města a obce

Komentáře

0 komentářů