lupa x
user

Obce mohou pomoci farmářům i krajině

Obce mohou pomoci farmářům i krajině

05.10.2020 , Aktualizováno 06.01.2021

PRO města a obce

Obce mohou pomoci farmářům i krajině

Pachty či zajištění odbytu biopotravin od místních zemědělců

Pronájem zemědělské půdy, pesticidy, podzemní vody a boj s plevelem patří mezi témata rozhovoru s Pavlínou Samsonovou, ředitelkou Bioinstitutu o.p.s., a koordinátorkou České technologické platformy pro ekologické zemědělství, ve kterém naleznete užitečné informace k možnostem správy krajiny kolem obcí.

Jaké přínosy může pro obce znamenat ekologické hospodaření v jejich blízkém okolí?

Půda v ekologickém zemědělství lépe zadržuje vodu, nerostou na ní lány řepky nebo kukuřice do bioplynových stanic, takže při silných deštích nedochází tak často ke smyvu půdy do okolních obcí, což je problém, se kterým se často potýkají. Ekologické hospodaření také znamená méně hnojiv a pesticidů. Krajina kolem obcí nedostává žádná syntetická minerální hnojiva, půda je zúrodňována hnojem nebo se pěstují plodiny pro tzv. zelené hnojení, které se do půdy zaorávají. Přípravků na ochranu rostlin se v ekologii používá jen velmi málo a konkrétně na poli se převážně jedná o přípravky s účinnou látkou rostlinného původu nebo na bázi mikroorganismů, herbicidy jsou z ekologie vyloučeny úplně. Takže kromě půdy má takový způsob hospodaření příznivý vliv i na podzemní a povrchové vody, které jsou obvykle pesticidy a syntetickými minerálními hnojivy silně ohroženy. Pro místní lidi tedy soužití s ekologickým podnikem znamená menší riziko i z pohledu ochrany lokálních zdrojů pitné vody nebo rybníků, které využívají k rekreaci.

Vidíte další výhody, například z pohledu obyvatel obcí?

Ekologa v sousedství ocení třeba včelaři. Na polích se pěstuje daleko více plodin, které včelám poskytují pestřejší potravní nabídku, navíc včelstva neohrožují už zmíněné postřiky pesticidů. Pestrou potravu tu najdou ale i ptáci a hmyz. Bez herbicidů se na polích i na mezích přirozeně objevuje daleko víc polních plevelů, které jsou dalším zdrojem pylu pro hmyz nebo semen zejména pro ptáky. Lépe jsou na tom i zahrádkáři, protože postřiky se vlivem větru nebo i deště dostávají často i na velké vzdálenosti, ptáci z okolních polí zavítají i na jejich zahrady a pomůžou s mnoha škůdci, děti můžou při svých výpravách do okolí bezpečně ochutnávat ovoce ze stromů podél polních cest od začátku léta až do podzimu.

Farmáři uvádějí, že v přechodu jim brání finanční náročnost vyplývající z potřeby nové techniky.

Pokud budete chtít, aby podnik místo obilí začal dělat zeleninu nebo místo skotu choval slepice, pak ano, ale to platí nejen v zemědělství. Změna typu produkce investičně náročná určitě je, změna způsobu (produkce) už ale mnohem méně. V přechodu k ekologickému zemědělství podnikům brání zpravidla řada jiných a řekla bych i závažnějších věcí. Například v současné době nezískají dotace na ekologii, protože v tzv. přechodném období mezi starým a novým Programem rozvoje venkova se vstup novým subjektům do režimu ekologického hospodaření neumožňuje. Ekologicky můžou začít hospodařit, dotace budou mít ale stejné jako v konvenci. A toto přechodné období bude trvat ještě minimálně 2–3 roky. Další překážkou je obava z poklesu výnosů a ztráty příjmů z tržní produkce. Výnosy v ekologii jsou díky nízkým vstupům hnojiv a postřiků cca na 60 % konvence. Pro podniky bez chovu zvířat je oproti stávajícímu stavu významná i ztráta z příjmů z tržní produkce. Při správném osevním postupu totiž pěstují na poli i „netržní“ plodiny, které nezkrmí, v daném roce se sice zužitkují ve formě úrodnosti půdy, ale jen těžko se prodají. A přechod k ekologickému hospodaření znamená i změnu dodavatelsko--odběratelských vztahů a úbytek odbytových příležitostí. Snad největším problémem stávajících ekologických zemědělců je totiž malá poptávka trhu.

Zmínila jste řadu překážek, existuje východisko? Může nějak pomoct obec?

Jedním ze způsobů, jak lze stabilně a dlouhodobě řešit například otázku odbytu, je přes veřejné stravování. Právě tady se mohou uplatnit samosprávy nejvíce. Obce či kraje jsou zřizovateli škol a školek. Ideální variantou je, když se obec dokáže s ekologicky hospodařícím zemědělcem domluvit např. na dodávce biopotravin do obcí zřizované školy či školky za férovou cenu pro zemědělce i strávníky. Pro zemědělce je tak zajištěn stabilní odbyt a obec získá do veřejného stravování kvalitní potraviny. Navíc se výrazně zkrátí uhlíková stopa a jde o udržitelnější systém než dotace. Často se stává, že v okolí obce má farmu producent mléka a mléčných výrobků nebo ovoce či zeleniny, ale do místních zařízení nedodává nic a produkty vozí desítky kilometrů daleko. Spotřebitele navíc nákup přímo u pěstitele nebo výrobce často překvapí i cenou, která se od ceny biopotravin na pultech obchodů dost liší.

Jak mohou obce dále pomoci ochraně životního prostředí?

Řada obcí a měst vlastní nějakou půdu, kterou pronajímá zemědělským podnikům. Mohou od nich požadovat, aby na půdě dodržovaly pravidla a postupy ekologického zemědělství. Nedávno to se svojí půdou udělala například Praha a není od věci zmínit, že průkopníky tohoto způsobu pronájmu jsou zejména menší města, např. Písek či obce jako Ostopovice u Brna či Cholupice a řada dalších. Nejenže tak chrání okolní krajinu a zkvalitňuje život v obci, ale navíc tím lépe pečuje o svůj vlastní majetek.

Komentáře

0 komentářů