lupa x
user

Měníme klima v legislativě

Měníme klima v legislativě

07.09.2020 , Aktualizováno 06.01.2021

PRO města a obce

Měníme klima v legislativě

Zástupci ekologických organizací poukazují na to, že chybí pravidla, která by upřednostňovala zástavbu brownfieldů

Petra Kolínská je v asociaci Zelený kruh koordinátorkou kampaní zaměřených na zlepšování kvality ovzduší, věnuje se i rekodifikaci stavebního práva. Stojí u projektu Měníme klima v legislativě. Zelený kruh zastřešuje 87 ekologických nevládních organizací, monitoruje zákony, koordinuje legislativní kampaně, poskytuje podporu při advokační činnosti zaměřené na ochranu životního prostředí a zapojení občanů do rozhodovacích procesů.

Měníme klima v legislativě je hezká slovní hříčka, ale i dost odvážné tvrzení. Co je cílem projektu?

Chceme pomoci samosprávám, ale i soukromým investorům při přípravě a realizaci projektů, které někteří označují jako modrozelená infrastruktura, jiní mluví o projektech podporujících adaptaci na klimatickou změnu. Dobře nastavené předpisy pomůžou obcím rychleji a levněji připravovat a realizovat projekty, které budou účinně předcházet přehřívání měst, nedostatku vody či povodním.

Jaké zákony konkrétně chcete změnit?

Z dosavadních konzultací a rešerší nám vyplynulo, že užitečné mohou být jak dílčí změny vyhlášek, tak větší úpravy zákonů, které se týkají územního plánování a ochrany přírody a krajiny. V legislativě například chybí pravidla, která by upřednostňovala zástavbu brownfieldů před stavěním na zelené louce. Chybí pravidla pro nakládání se šedou vodou, takže investor, který chce s vodou hospodařit lépe, musí jít cestou experimentování, projekt se mu tím prodražuje a příprava stojí více času. Paleta nástrojů, které v legislativě nejsou, je samozřejmě mnohem širší. Příležitostí, byť zatím nevyužitou, je nově připravovaný stavební zákon.

Řada obcí už má za sebou úspěšné adaptační projekty, další se připravují. Čemu by změna legislativy napomohla?

Pokud chceme, aby se projekty daly realizovat opravdu snadno a za rozumné peníze, tak se předpisy upravit musí. Například sázení stromů, které je teď mohutně podporováno z rozpočtu MŽP, naráží na nejednotný přístup stavebních úřadů. Navíc stromy ve městech mohou být zatím jenom tam, kde na ně zbyde místo po umístění technické infrastruktury. Řešení, jak vedle sebe umístit technickou infrastrukturu a stromy, přitom známe. Ale v legislativě hrají dráty a trubky prim a tzv. modrozelená infrastruktura jako pojem není součástí české legislativy. Dalším příkladem může být potřeba stanovit jasná pravidla pro změny územního plánu v případě, kdy se obec rozhodne stavební pozemky na okraji definovat jako zelené plochy. Dnes se vystavuje nadměrnému riziku dlouhých soudních sporů o výši náhrady, a proto se takovým změnám raději vyhne.

Máte poměrně ambiciózní plán. Jak hodnotíte šanci prosadit změny?

Nezačínáme z nuly, navazujeme na řadu projektů, které byly realizovány v minulých letech a máme široké odborné zázemí díky koalici spolupracujících organizací. Vedle nevládních organizací Arnika a NESEHNUTÍ spolupracujeme s Českou společností pro právo životního prostředí, která sdružuje právní experty v oblasti životního prostředí, v komunikaci se samosprávami nám významně pomáhá Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Od aliance Šance pro budovy čerpáme zkušenosti ze stavební praxe a máme také mediálního partnera, zpravodajský portál Aktuálně. Co je pro nás nejdůležitější, poptávka veřejnosti po aktivním přístupu k řešení klimatických změn roste.

Stavební zákon jste již zmínila. Jeho cílem je urychlit schvalování projektů. Rychlejší rozhodování pomůže i projektům, o kterých jsme mluvili. Organizace sdružené v Zeleném kruhu ale návrh dlouhodobě kritizují. Není to v rozporu?

Hlavní problém návrhu nového stavebního zákona je právě to, že řeší pouze rychlost povolovacího procesu a rezignoval na kvalitu rozhodování. Navíc autoři návrhu úplně pominuli, že žijeme v době, kdy potřebujeme dohnat zpoždění, které máme právě v řešení problémů spojených s klimatickou změnou. Zásadním způsobem se omezují kompetence orgánů, které mají povinnost chránit životní prostředí. Omezují se pravomoci obcí v rozhodování o tom, co se bude dít na jejich území. A ačkoli má jít o revoluční změnu, podstatné novinky v návrhu chybí. Například již zmiňované pobídky pro přednostní zástavbu brownfieldů. Je to promarněná příležitost a s ohledem na rozsah a složitost zákona půjde v parlamentu jen těžko opravit.

Měníme klima v legislativě

Projekt usiluje o úpravu legislativy, aby adaptace na změny klimatu byly účinné, hospodárné, sociálně spravedlivé a realizovatelné v potřebném čase. Realizátorem projektu je Zelený kruh. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Modrozelená infrastruktura

Prostorově specifické přírodní a přírodě blízké oblasti, které mají další environmentální funkce a přínosy pro kvalitu života obyvatel. Z hlediska adaptačních opatření zahrnuje využití zelené infrastruktury například tyto prvky a opatření: zelené střechy a zelené fasády (zvyšování energetické efektivnosti staveb, přírodní chlazení a podpora zadržování vody), zeleň ve veřejných prostorech. Možnosti využití modré infrastruktury: zlepšení zadržování vody vč. efektu zpomalení odtoku, zvyšování propustnosti terénu a zasakování srážkové vody ve městech, využití stojatých a tekoucích vod ve městě.

 

Milan Mostýn

Komentáře

0 komentářů