lupa x
user

Smart je o lidech

Smart je o lidech

03.08.2020 , Aktualizováno 10.01.2021

PRO města a obce

Smart je o lidech

Jaké jsou ve světě příklady dobré praxe konceptu smart

Koncept smart stojí na dvou stejně důležitých pilířích, technologiích a lidech, které pomyslně zastřešuje strategické plánování s co nejširším zapojením hlavních aktérů a veřejnosti a výrazný akcent na udržitelný rozvoj. Takto je také vnímán a formulován ve vyspělých západních zemích.

Hlavními světovými platformami sdílení zkušeností a formulace koncepcí smart jsou dnes Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropská unie (EU) a hlavními příklady dobré praxe zejména severské země, Jižní Korea, Rakousko, Německo, Británie, Kanada, Izrael či Estonsko. Koncepty smart cities a smart villages se dokonce staly samostatnými nástroji a politikami v rámci regionální a kohezní politiky EU a princip smart se, věřím, brzy stane dalším z tzv. horizontálních principů, jejichž naplněním je mj. podmíněna podpora z fondů EU.

Oblasti, které jsou v zahraničí nejčastěji skloňovány v souvislosti s tímto principem, jsou veřejná správa, mobilita, cirkulární ekonomika, veřejné služby a infrastruktura (včetně zdravotnictví či školství), obchod, podpora podnikání či energetika. Základní podmínkou je samozřejmě kvalitní digitální infrastruktura. Vysokorychlostní internet je dálnicí 21. století, základní podmínkou důstojného rozvoje měst, venkova i regionů. Vyspělé země jako Rakousko, Skotsko či Jižní Korea již mají optické připojení prakticky do poslední samoty a cílí na rychlost 1000 Mb/s, zatímco u nás cílíme na 30, maximálně 100 Mb/s. Můžeme závidět i Rumunům, kterým se jinak často smějeme, že do dvou let budou mít zavedenu optiku až do poslední samoty vedle hradu hraběte Drákuly. Ve Finsku je mj. díky vysokorychlostnímu internetu možné již 40 % pracovních míst vykonávat z domova formou home office a broadband je také jednou z hlavních priorit EU v rámci politiky rozvoje venkova. Je smutné, že v ČR nedokážeme využít 14 miliard korun, které nám k tomuto účelu na zlatém podnose dává Evropská unie.

Máme šanci?

A jaké jsou výhledy pro smart Česko v kontextu zkušeností nejvyspělejších zemí světa? Je nepochybné, že moderní technologie se dříve či později plně uplatní i v naší veřejné správě a brzy budeme díky fungujícímu a jednoduchému eGovernmentu řešit veškeré záležitosti kromě svatby a rozvodu ze svých obýváků, jako je již dnes běžné třeba v Estonsku. Věřím, že veškeré doklady si tak vyřídíme přes internet, vydávání stavebního povolení budeme sledovat přes mobil a bude v řádu týdnů, podnikatelům se bude samo generovat daňové přiznání na základě elektronické evidence příjmů, naše příjmy z domova i zahraničí budou automaticky generovat výši důchodu a (bohužel) už ani krásná blonďatá řidička neukecá s policajtem pokutu, protože se jí automaticky strhne z karty spolu s body.

Díky moderním technologiím bude zajištěn také základní standard služeb na venkově. Pošta a léky budou dopravovány drony, jak je již dnes běžné ve Skandinávii, ordinace dětských a praktických lékařů v odlehlých venkovských oblastech nahradí telemedicína s „kukaněmi“ a doktorem přes internet jako na severu Švédska, snad si jen dle jeho pokynů nebudeme muset sami vrtat zuby…

Dopravu budou zajišťovat autonomní autobusy a sdílená elektroauta, jako se již dnes pilotně daří na rakouském venkově, lidé budou díky vysokorychlostnímu internetu zdarma bez problému v jakékoliv profesi pracovat z domova, jak je běžné v nejvyspělejších zemích, a budou zvyklí opakovaně se rekvalifikovat, vzdělávání se do značné míry přesune na internet.

Obce budou energeticky soběstačné díky komunitním obnovitelným zdrojům energie jako ve Skotsku, Laponsku či středočeských Kněžicích a bude kladen důraz na principy cirkulární ekonomiky. Inspirativním příkladem pro naše skomírající venkovské obchody může být třeba jihokorejský COOP v provincii Wanju, jež zastřešuje 1200 místních zemědělců v regionu se 150 000 obyvateli. Svou produkci zpracovávají ve dvou technologicky vyspělých sdílených zpracovatelských centrech a prodávají prostřednictvím sítě 16 supermarketů, 30 obchodů i online prodeje, jejich produkty navíc automaticky odebírají místní školy, instituce a podniky a zemědělec tak díky propracovanému systému dostává 80 % ceny produktu.

Zdá se, že veřejná správa se nejspíš přesune z obecních, městských, krajských a státních úřadů na internet, na každé obci zůstane tzv. one-stop shop jako v Norsku či Estonsku, tj. kancelář, kde občan na jednom místě vyřeší všechny dotazy a problémy s „létajícími“ úředníky ze všemožných resortů. Občané se budou podílet komunitním způsobem na projednávání strategií svých obcí a měst, díky participativnímu rozpočtování pak budou spolurozhodovat o tom, které projekty by měly být realizovány, a to včetně výrazného zapojení mladých, kteří se budou ze studií rádi vracet do rodného regionu. Obce budou podstatně více spolupracovat v zájmu efektivity a zachování vlastní existence v řadě oblastí, např. odpadovém hospodářství, vodárenství, školství či podpoře podnikání

Už teď slyším, jak mi řada z vás říká, že jsem naivní snílek, že Rakouskem, Skotskem, Švédskem, Dánskem, Finskem, Norskem či Švýcarskem nikdy nebudeme. A já budu neúnavně odpovídat, proč bychom nemohli? Vždyť řada měst, obcí a regionů je smart již dnes. Chytrý Albert Einstein kdysi prohlásil: „Pravým znakem inteligence nejsou vědomosti, ale představivost“. A Pablo Picasso řekl: „Vše, co si dokážete představit, je skutečné.“ Jsem přesvědčen, že i vize o smart Česku se brzy stane skutečností!

 

Autor: Radim Sršeň, starosta Obce Dolní Studénky, zástupce ČR v Evropském výboru regionů, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR

Komentáře

0 komentářů