lupa x
user

Sucho a povodně – dvě strany mince

Sucho a povodně – dvě strany mince

02.07.2020 , Aktualizováno 10.01.2021

PRO města a obce

Sucho a povodně – dvě strany mince

Obce řeší, jak zajistit pro občany užitkovou i pitnou vodu

Typicky medardovské počasí v jarních měsících a bohaté dešťové srážky neřeší podle odborníků důsledky dlouhodobého kumulovaného sucha z minulých let, především v hlubších vrstvách, což má nepříznivé dopady na podzemní zdroje vody ve stovkách obcí. Navíc mnohé srážky jsou přívalové. Podle klimatologů si na extrémní přívaly vody v Česku musíme zvykat. „V příštích letech se nemusíme ani tak obávat toho, že by nepršelo vůbec, ale že budou srážky extrémnější, soustředěné vždy do několika dnů, které vystřídá suché období,“ popisuje situaci Aleš Farda, klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR v Brně. V posledních pěti až sedmi letech zesiluje trend, kdy je například dva měsíce sucho, načež několik dní prudce prší a vzápětí se vrátí soustavné sucho. Příchod podobného počasí klimatologové sice očekávali, ale až někdy v roce 2040. Sucho se u nás stále prohlubuje a podle odborníků je posledních několik let zatím nejhorších za 500 let.

Podle předsedy spolku a člena Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu při Radě vlády pro trvale udržitelný rozvoj Jiřího Malíka během dalších 30 let poklesne v průměru vodnost toků o 25 až 50 %. To bude znamenat, že přes letní období mohou vysychat celé řeky. Dost negativně vnímá ale snahy o budování nových přehrad v řádech za stovky miliard korun. Jako cestu vidí náročnou obnovu vodního režimu v celé republice. „Z naší země se desítkami tisíc drobných opatření musí opět stát houba, která za dešťů nasaje vodu a bude ji pomalu vypouštět v období sucha. Jen tato komplexní náprava krajiny umožní návrat vodnosti toků a tím i obnovu funkčnosti stávajících přehrad,“ říká Jiří Malík.

Situaci sleduje projekt a webový portál Intersucho.cz, kde najdete i regionální mapy o aktuálním stavu sucha v České republice. Zvrátit dlouhodobé sucho pomocí místních opatření se snaží spolek Živá voda, z. s. Jde o to navrátit krajině přirozenou schopnost zadržovat vodu. Před dvěma lety spolek úspěšně dokončil studii proveditelnosti okolí obce Zdoňov na Broumovsku, dnes nabízí pomoc dalším obcím v rámci projektu Živá krajina.

Vzhledem ke zhoršující se situaci Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zdůrazňuje, že jde o jasnou prioritu. Od roku 2014 podpořilo proto na 17 tisíc projektů celkovou částkou 13 miliard korun. V loňském roce financovalo výstavbu 359 kilometrů nových vodovodů a posílilo zdroje pitné vody nebo nově napojilo na pitnou vodu 281 tisíc lidí. Vzniklo 3 164 m 2 zelených střech. V krajině přibylo 100 nových tůní, rybníků nebo mokřadů, bylo vysazeno 54 tisíc stromů a zrealizováno dalších 814 projektů pro obnovu přirozené funkce krajiny.

Vláda vyčlenila dalších 6 miliard korun, a to především na budování nových vodovodů, zelených střech, výsadbu stromů nebo budování tůní a rybníků. Od 1. ledna 2021 by měla také vstoupit v platnost protierozní vyhláška a nařízení, podle kterého plocha lánů s jednou plodinou nesmí přesáhnout 30 hektarů.

Jak sucho zvládají obce

V obci Krásná Lípa na severu Čech chtějí nedostatek vody vyřešit novými podzemními vrty a studnami. K nedostatku vody starosta obce Jan Kolář uvádí, že na požádání občanů dobrovolní hasiči rozváží cisternou po obci pitnou vodu s tím, že občan má nárok dostat jednou za týden kubík vody zdarma. „V každé části, kde je dneska problém s nedostatkem pitné vody, chceme zřídit takzvané veřejné místo nebo veřejný zdroj pitné vody, což v praxi znamená něco, jako byly dříve klasické studny. Ale dnes je to všechno ve větších hloubkách a s moderní technologií,“ říká Kolář.

Problém měla obec Lešany, která musela v posledních několika letech omezovat odběry pitné vody, například pro napouštění bazénů. Ze sedmi vrtů získávala pouze 45 metrů krychlových vody. Obec se rozhodla k vyčištění stávajících vrtů a jedná o možném napojení na posázavský vodovod v Krhanicích. Díky dotaci z národního programu Životní prostředí ve výši 2,2 milionu korun je stávající studna vybavena čerpadly a napojena přes nově vybudovanou úpravnu vody do vodovodního systému Lešany–Břežany.

Zadržení vody v krajině, tvorba nových biotopů a zajištění zájmů ochrany krajiny a přírody. K tomu slouží soustava tůní Stibralky u obce Postupice. Díky finanční podpoře MŽP a EU ve výši 1,3 milionu korun vznikají tůně napájené podzemní vodou. Dojde tak ke vzniku nezamrzajícího biotopu pro zimující druhy ptáků a zajištění dostatku vody v obdobích dlouhotrvajícího sucha.

Problém sucha řeší s městy a obcemi také kraje. Příkladem je Zlínský kraj, kde tématem červnového jednání byly nedostatky v zásobování obyvatel pitnou vodou a zpožďující se realizace opatření proti suchu. Shoda mezi Zlínským krajem a obcemi panuje ohledně realizace vodního díla Vlachovice. Přehrada má zásobovat Zlínsko a Uherskohradišťsko pitnou vodou. Není to ale jediné opatření k zadržování vody, patří k nim v krajině rybníky, tůně, mokřady, retenční nádrže. Odborníci chtějí použít císařské otisky z poloviny 19. století pro srovnání se současným a nově požadovaným stavem, aby vytvořili tzv. generel lokalit akumulace povrchových vod.

Také v obci Onšov se postavili suchu. Obnovili rybníky a vznikla průtočná vodní nádrž s cílem zadržet vodu v krajině, ochránit občany před povodněmi a zabezpečit užitkovou a požární vodu. Celkové náklady se vyšplhaly na 3,4 milionu korun, z toho byly 2 miliony z dotací.

Rozsáhlou modernizací prochází úpravna vody Želivka – dostane nové filtry založené na granulovaném aktivním uhlí, které zlepší kvalitu i chuť vody pro více než 1,3 milionu obyvatel Prahy, středních Čech a části Vysočiny. Tato technologie umožňuje odstranit z upravované vody pesticidní látky, jejich štěpné produkty a případné další mikropolutanty obsažené v surové vodě, filtry si poradí i se zbytky léčiv či mikroplasty. Inovativní systém čištění vody pomůže zajistit potřebné parametry kvality i při případném zhoršení kvality surové vody také ve vodní nádrži Švihov.

O projektu Intersucho.cz

Existuje od srpna roku 2012, a to zejména díky spolupráci řady vědců a odborných pracovníků, kteří právě v době vzniku projektu navázali na více než desetiletý výzkum v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v ČR, Evropě a USA. Projekt je podporován řadou institucí, agentur a komisí. Hlavními provozovateli portálu Intersucho jsou tři instituce, v nichž probíhají stěžejní výzkumné práce a zároveň je zajišťována operativa celého webu. Jedná se o spolupráci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu.

 

Autor: Milan Mostýn

Komentáře

0 komentářů