lupa x
user

Řešíme turismus i chronické problémy

Řešíme turismus i chronické problémy

02.07.2020 , Aktualizováno 10.01.2021

PRO města a obce

Řešíme turismus i chronické problémy

Zkušenosti z profese lékaře přinášejí hejtmanu Jiřímu Běhounkovi nadhled

V digitalizaci veřejné správy by se stát podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka měl zaměřit především na maximální koordinaci jednotlivých kroků. O ní a dalších tématech, jako je doprava, financování měst a obcí či kůrovcová kalamita, je tento rozhovor.

Pane hejtmane, co vás v roce 2008 vedlo k rozhodnutí opustit místo primáře ortopedie a vyměnit službu lékaře za post hejtmana Kraje Vysočina?

V roce 2008 mě ČSSD oslovila s nabídkou vedení její kandidátky do krajských voleb. Upřímně řečeno nepředpokládal jsem, že sociální demokracie bude tak úspěšná a bude obsazovat post hejtmana. Protože před výzvami neuhýbám, přešel jsem na hejtmanství. Medicíny jsem se však nevzdal úplně, pravidelně vypomáhám v pelhřimovské nemocnici i v ortopedické ambulanci v malém městečku na Pelhřimovsku.

Shledáváte u těchto na první pohled odlišných profesí lékaře a politika v samosprávě nějaké styčné body?

Samozřejmě, jako lékař i jako politik pracujete s lidmi a musíte hledat správná řešení. V profesi lékaře jde o zdraví a nelze si myslet, že to vyřešíte kompromisem. Naopak v práci politika jsou mnohdy vyjednávání a kompromis nutné. V politice však nejde o zdraví či o život, i když mnohdy je to politiky podáváno jinak. Jsem hluboce přesvědčen, že mi zkušenosti ze zdravotnictví umožnily realistický přístup a nadhled v profesi politika.

Kraj Vysočina zřizuje nemocnice Havlíčkův Brod, Jihlava, Nové Město na Moravě, Pelhřimov a Nemocnici Třebíč. Jejich hospodaření za rok 2019 skončilo přebytkem. Jak to s bilancí finančních prostředků vypadá nyní?

Přestože rok 2019 skončil pro nemocnice s drobným přebytkem, stále za sebou táhnou pohledávky po lhůtě splatnosti, což je dlouhodobá a chronická potíž českého zdravotnictví. V současné době, protože zdravotní pojišťovny dodržely slib a platí zálohy bez ohledu na pokles výkonnosti, cashflow nemocnic ohroženo není. Nicméně předpokládaný propad výkonnosti v běžné činnosti nemocnic odhadujeme na 100 milionů korun. Zásadní pro financování českého zdravotnictví v letošním roce bude tzv. kompenzační vyhláška.

Co je v současné době největším problémem Kraje Vysočina?

Kraj Vysočina se nadále potýká s kalamitou v lesích způsobenou kůrovcem, maximálně se věnujeme i omezení dopadu sucha do života obyvatel regionu. Řadu dopravních potíží pak způsobuje i rekonstrukce dálnice D1.

Opatření proti šíření koronaviru měla za následek i to, že se prakticky zastavil turistický ruch. Jak nyní podporujete navrácení turistů na oblíbenou Vysočinu?

Už v průběhu epidemie jsme u jednotlivých podnikatelů mapovali dopady krize i jejich potřeby, abychom mohli pomoci konkrétně a adresně. Jedním z výstupů je usnesení na podporu cestovního ruchu, přijaté Radou Kraje Vysočina. Spočívá v podpoře poskytovatelů služeb, podpoře marketingu i motivaci samotných turistů. V první fázi máme připraveno 22 milionů korun.

Jak se vám daří komunikovat se starosty obcí s rozšířenou působností? S jakými problémy se starostové na vedení kraje nejčastěji obracejí?

Za 12 let se mnozí starostové vyměnili, mnozí své posty obhájili. Za sebe říkám, že nevidím žádné potíže v komunikaci se starosty. Nejčastější otázkou, kterou společně řešíme, je stav silnic, příprava obchvatů a dopravní obslužnost. Osobně si na spolupráci stěžovat nemohu, ale jak to vnímají jednotliví starostové, je otázka na ně.

Kraje budou od vlády žádat celkem 8 miliard na opravy silnic II. a III. třídy pro léta 2021 a 2022. Věříte, že finanční prostředky dostanete s ohledem na současnou obrovskou zátěž státního rozpočtu?

Krajské silniční sítě jsou se státní sítí silnic co do rozsahu nesrovnatelné. Jejich podfinancování sahá do roku 2003, kdy je v neutěšeném stavu stát převedl na kraje. Od té doby se kraje velmi snaží silnice II. a III. tříd opravovat. V roce 2013 jsme přesvědčili vládu o podpoře, protože bez oněch 4 miliard korun z RUD je nemožné udržet silnice alespoň ve stavu, ve kterém jsou. Pokud hovoříme o schodku 500 miliard korun, jsou čtyři miliardy ročně pro opravy a rekonstrukce regionálních silnic velmi prorůstovým faktorem ekonomiky, protože se jednak bez kvalitní infrastruktury obtížně podniká a jednak nebudou omezeny veřejné investice, které významně podporují stavebnictví. Musím opět zdůraznit, že tyto peníze neumožňují další rozvoj silniční sítě, ale pouze její opravy a udržování ve stávajícím stavu. Konkrétně u nás na Vysočině máme komunikace nadměrně zatěžovány transportem vytěženého kůrovcového dříví a silnice poblíž rekonstruované dálnice D1 zase trpí tranzitní dopravou i přesuny stavebního materiálu při opravě dálnice.

Kraje budou od státu požadovat také kompenzaci ztrát ve veřejné dopravě. Na základě rozhodnutí vlády byla omezena dopravní obslužnost, proto bychom uvítali kompenzaci ztrát veřejné dopravy.

V rámci Rady Asociace krajů jste jako hejtmani podpořili společnou výzvu SMO ČR, SMS ČR, Spolku pro obnovu venkova a Národní sítě MAS ČR určenou vládě a Parlamentu. Co je její podstatou?

Podstatou výzvy je sdělení, že obce a kraje nemohou kompenzovat výpadek příjmů použitý na tzv. kompenzační bonusy nástroji, které má v rukou stát. Proto žádáme o nahrazení předpokládaného výpadku ze státního rozpočtu. Akceptujeme techniku vyplácení podpor úřady pro jednotlivé podnikatele, na druhou stranu jsme přesvědčeni, že tato zátěž, nebude-li kompenzována, výrazně zhorší finanční možnosti obcí a krajů.

Jste aktivním podporovatelem a dlouholetým účastníkem konference ISSS. Kraj má velmi aktivní odbor informatiky a účastníte se řady projektů. Co se podle vás v poslední době podařilo a co se nepodařilo v elektronizaci veřejné správy z pohledu samospráv?

Jsem přesvědčen, že díky ustavení vládního zmocněnce pro informační technologie ve veřejné správě Vladimíra Dzurilly do čela snah o koordinaci a zlepšení spolupráce orgánů státu došlo v této oblasti k výrazným posunům. Neskromně říkám, že i přínos našich IT odborníků z krajů je v tomto případě nemalý. Aktivně spolupracují i komise pro IT Rady Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí. Co mě však trápí, je velmi výrazné zaostávání elektronizace v oblasti zdravotnictví. Mám na mysli především zákon o eHealth, výměnu zdravotnické dokumentace mezi zdravotníky v rámci ČR i přes hranice státu.

Na co by se měl stát v oblasti elektronizace veřejné správy nejvíce zaměřit?

Stát by se měl zaměřit především na maximální koordinaci jednotlivých kroků digitalizace, podporu aktivit Ministerstva vnitra, jako např. elektronickou identitu, portál občana, rozšiřování systému datových schránek a spolupráci ministerstev, včetně posílení IT odborníků v jednotlivých rezortech.

Kraj Vysočina připravuje digitální technickou mapu svého území. Co je hlavním cílem projektu?

Přínosy tohoto projektu jsou jednoznačné, dlouho chybí pořádek a jasný přehled v sítích technické infrastruktury, logicky s sebou přináší podporu digitalizace stavebního řízení a tvoří základ nového stavebního zákona.

Jak bude projekt financován?

V tuto chvíli je jasno o financování investiční části projektu, kdy 85 % kryje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Zbylých 15 % bude hrazeno z rozpočtů krajů. Krytí provozních nákladů v tuto chvíli vyjednáváme, bude aktuální od roku 2023, proto předpokládám vzájemnou dohodu a následně provoz funkčního systému přínosného obyvatelům našeho státu.

Co byste si pro Vysočinu přál do budoucna?

Za celou dobu fungování Vysočiny jako samostatného kraje byla vždy na první místě spolupráce, snaha o vzájemné pochopení a podpora aktivit obyvatel kraje. Velmi bych si přál, aby tento duch, přes třeba odlišné politické názory v zastupitelstvu kraje, byl zachován. Jen díky respektu k práci všech minulých, ale i intenzívní prací budoucích zastupitelstev se může náš region posouvat dál. Žabomyší spory a nic neřešící politické půtky Vysočině neprospějí.

Podpoříme poskytovatele služeb v cestovním ruchu.

 

Autor: Zuzana Pacinová

Komentáře

0 komentářů