lupa x
user

Pro sebe i pro ty druhé

Pro sebe i pro ty druhé

02.07.2020 , Aktualizováno 10.01.2021

PRO města a obce

Pro sebe i pro ty druhé

Spolupráce mezi zájmovými spolky a obcemi má u nás tradici

Dne 13. ledna roku 1894 uveřejnil časopis Český jih zprávu:

„Ustavující schůze včelařského spolku v Táboře se konala dne 11. února 1894 za přítomnosti 19 včelařů. Na první valné hromadě 3. června 1894 se jich sešlo již 42, byl zvolen předseda a další činovníci a byl stanoven příspěvek do spolkové kasy. Navrženo bylo pořádání besed na včelínech a účast na včelařských výstavách...,“ říká současný jednatel spolku Lukáš Svoboda.

Další oblastí, ve které vznikaly spolky už v 19. století, je sborový zpěv. K pěveckým spolkům s nejstarší tradicí patří semilský Jizeran, o rok starší než staroslavný pražský Hlahol. Založil jej aktuár okresního úřadu v Semilech Bedřich Pinc v roce 1860. Zpívalo 16 mužů, dirigoval sám zakladatel. Poprvé sbor vystoupil 27. června 1860 v místním hostinci Františka Sedláčka.

„Historie našeho praporu, významné textilní památky, spadá do roku 1848,“ říká Jaroslav Vávra, současný předseda spolku. „Později se Jizeran podílel na založení knihovny v Semilech. V roce 1969 se rozpadl a obnoven byl v lednu 1989. Od té doby účinkoval na téměř 500 koncertech a vystoupeních zhruba v 80 městech a obcích ČR, Polska, Slovinska, Itálie, Nizozemí, SRN a Podkarpatské Rusi.“

Neméně oblíbené bylo v naší zemi sdružování lidí, kteří hráli divadlo. Divadelní spolky samozřejmě nevznikaly jen před sto lety, ale vznikají prakticky dodnes. Jedním z těch ne úplně mladých, ale také ne historických je Ty-já-tr, který působí v Praze 7. Jeho zakladatelka a vedoucí i režisérka a herečka Radka Tesárková, vzpomíná: „Ty-já-tr jsem založila před více třiceti lety, nebyla jsem ještě plnoletá, nejdříve jako dramaťák v pionýru. Pak brzy přišla nabídka od tehdejší ředitelky domu dětí a mládeže paní Věry Útratové, zda bychom nechtěli působit tam. Dlouhou řadu let tedy Ty-já-tr působil při Domě dětí a mládeže Praha 7. Leč pro dlouhodobé neshody s novým ředitelem, který přišel po paní Útratové a byl ve funkci 24 let bez konkurzu, vznikl Ty-já-tr jako spolek a od podzimu roku 2019 má své domácí působiště v DK Letka. Sezona 2019/20 byla pro nás sezonou nula, rozjezdovou. Jenže v okamžiku, kdy si na nás a nový prostor začala veřejnost zvykat, přišla koronavirová krize… Takže ta pravá sezona nula teprve přijde.“

Ty-já-tr hraje nejen ve svém kmenovém prostoru, ale i v různých dalších divadlech, knihovnách, dětských domovech a nemocnicích v celé ČR a vypadá to, že na podzim rozšíří působení ještě o jedno zajímavé místo (zatím prý v utajení).

Spolky a občané

Jak je z výše uvedeného patrné, spolky sdružující lidi se stejným zájmem, který zpravidla nesouvisí s oborem, který je živí, mají v naší zemi skutečně dlouhou tradici i bohatou současnost. V průběhu více než sta let vznikaly další a další spolky nejrůznějšího zaměření a jejich činnost se rozrostla. Současně se do ní z různých důvodů začaly více a více zapojovat další subjekty. Například obce či města, jejichž občané jsou členy toho kterého spolku.

Spolupráce mezi spolky a obcemi či městy se odehrává v několika rovinách, přičemž cílem je, aby z činnosti spolu měli užitek jak občané, kteří jsou jeho členy a přímo se podílejí na jeho činnosti, tak i veřejnost, ať už v roli diváků, posluchačů, nebo třeba konzumentů produktů spolku.

„Reprezentovali jsme Semily mnohokrát v partnerských městech a obcích (Schauenburg, Weisswasser – SRN, Driebergen – Nizozemí, Koločava – Ukrajina),“ říká Jaroslav Vávra z Jizeranu. „Nesčetněkrát také samozřejmě na koncertech a vystoupeních v Semilech, které pořádalo město či jeho organizace. Letos naše město ocenilo spolek Cenou Semil za rok 2019, v minulosti ji obdrželi sbormistr Jiří Kurfiřt a já jako předseda. Velmi si toho vážíme.“

Součinnosti s městskou části si váží také Radka Tesárková. „Praha 7 naši činnost podporuje,“ konstatuje s potěšením. „Ať už jsou to programové, či individuální dotace, nebo záštita nad některými akcemi. Účastníme se i akcí pro městskou část a i těch, které ji propagují – např. Letenský masopust či Zažít město jinak. Spolupracujeme s Locikou, která sídlí na Praze 7. Zkrátka se sedmičkou a pro sedmičku se pracuje dobře.“

Spolky a finance

Činnost žádného spolku by se neobešla bez financí, často ne právě malých. Cesty k jejich získání jsou různé, ale vesměs jedním ze zdrojů je právě obec či město. „Peníze získáváme činností na naší domovské scéně v Divadelním klubu Letka, zájezdy a samozřejmě pomáhají i sponzoři. Těm patří velké díky,“ popisuje situaci Radka Tesárková a dodává: „V současné situaci, kdy nebylo možné konat představení, velmi děkujeme všem divákům, kteří si na GoOut koupili a ještě koupí vstupenku na virtuální představení O ničem, aby podpořili činnost našeho divadelního spolku a umožnili tím jeho další fungování.“

Podobně vidí financování činnosti Jizeranu Jaroslav Vávra: „Na některých koncertech vybíráme vstupné, dále část potřebných peněz získáváme z členských příspěvků. Pořadatelé v dalších městech hradí dopravu a občerstvení. Část financí dostáváme též z grantového programu města Semily. Letos například na koncerty ke 160. výročí spolku.“

Včelaři jsou na tom podobně, ačkoli u nich vstupné mezi zdroji samozřejmě nefiguruje.

„Finance na činnost získáváme zpětně od členů ve formě členských poplatků,“ říká Lukáš Svoboda. Dotace dostáváme od městských úřadů v okruhu naší působnosti. Nejlépe se nám spolupracuje s městským úřadem v Sezimově Ústí.“

Co teď a co potom?

Když se však zeptáte představitelů tří zmíněných spolků, co jejich činnost přináší lidem kolem nich a jak ji vnímá veřejnost, odpovědi se již poněkud liší. „Hrajeme pravidelně dopoledne pro školy. Například představení Peníze nerostou na stromech, jehož cílem je zvýšit finanční gramotnost žáků druhého stupně základek,“ říká Radka Tesárková. „Anebo představení Causa: re-CIT-ace, která vede zase k zvýšení čtenářské gramotnosti na prvním stupni, a několik dalších. Vše probíhá interaktivní formou a ze stran škol je značný zájem. Pozitivní ohlas má například inscenace pro dospělé, včetně studentů středních škol Z(a)tracený Blatný, kde s Evou Hadravovou a Igorem Tausingerem představujeme život brněnského básníka Ivana Blatného. A já doufám, že veřejnost nás vnímá jako aktivní součást kulturního a vzdělávacího života nejen na Praze 7.“

„Naše základní organizace včelařů každý rok pořádá pro veřejnost dvě akce,“ vysvětluje Lukáš Svoboda. Jednou z nich je medobraní pro veřejnost, kde přibližujeme návštěvníků, jak se získává med a co vlastně obnáší včelaření. Druhou záležitostí je účast na Dni venkova a zemědělství, který pořádá Střední zemědělská škola v Táboře na svém školním statku v Táboře-Měšicích. Řekl bych však, že většina veřejnosti nemá o Českém svazu včelařů ani potuchy. Běžným občanům stačí mít svého stálého včelaře. Ovšem kvalita jeho medu úzce souvisí s činností spolku a předáváním zkušeností mezi jeho členy.“

„Veřejnost? Oceňuje velké akce více sborů, například semilský festival Sbory netradičně, miluje vánoční koncerty, kde uvádíme vánoční mše, pastorely a koledy, ale též velké akce sborů s orchestrem,“ soudí Jaroslav Vávra a dodává vzhledem k současné době: „Zpěv, naše filozofie života, nám ve vynucené pauze citelně chybí. Někteří členové zpívají desítky let. Nyní studují skladby z nahrávek. Poslouchají repertoár, který cvičíme, a těší se na lepší zítřky.“

Současný pěvecký spolek Jizeran navazuje na úspěšnou tradici

Radka Tesárková, herečka a režisérka, zakladatelka divadelního souboru Ty-já-tr, který působí v Praze 7

Pánům včelařům! Aby včelaření v naší krajině se osvěžilo, povstalo a zvelebilo, hodlají podepsaní zříditi

včelařský spolek. Kdo by této myšlence přál, přihlaš se u podepsaných nejdéle do konce ledna 1894. Bude-li přihlášek dostatek, oznámí se den schůze a ustanoví se vše potřebné k zřízení spolku, jehož vzniku zdar! V Plané nad Lužnicí podepsáni: Jan Boháč učitel a Čeněk Bílek farář.

 

Autor: Hana Janišová

Komentáře

0 komentářů