lupa x
user

Jak na složitý proces

Jak na složitý proces

02.07.2020 , Aktualizováno 10.01.2021

PRO města a obce

Jak na složitý proces

Územní plán ve všech fázích projednávání vyžaduje pozornost zastupitelů

Ať se na územní plánování podíváte, jak chcete, je zřejmé, že je to proces mimořádně složitý a navýsost odborný. Na obce klade značné požadavky, kterým se ne vždy podaří vyhovět. Aby toho nebylo málo, je komplikované i to, kdy se obec ještě může ke svému vlastnímu územnímu plánu vyjádřit a kdy ho může změnit, aniž by tím vážně porušila procesní pravidla. V tomto článku se blíže podíváme na jednotlivé fáze pořizování územního plánu a možnosti obce ovlivnit jeho podobu.

Návrh na pořízení územního plánu

Prvním krokem při pořizování nového územního plánu nebo změny stávajícího územního plánu (dále jen „územní plán“) je rozhodnutí o pořízení územního plánu. Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje. Návrh může uplatnit i sama obec. Úplnost návrhu posuzuje pořizovatel (přenesená působnost), a pokud je v pořádku, předloží jej zastupitelstvu, aby rozhodlo, zda bude, nebo nebude pokračovat v pořizování. Na vydání územního plánu totiž není právní nárok. Zastupitelé už v této fázi rozhodují sice v samostatné působnosti, ale ze své mocenské pozice.

Zadání územního plánu

Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu. K návrhu zadání se vyjadřuje řada subjektů (dotčené orgány, sousední obce a krajský úřad) a veřejnost. K návrhu zadání může sama obec např. jako vlastník dotčených nemovitostí uplatnit připomínky.

Na základě stanovisek a připomínek pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení zastupitelstvu.

Ve fázi zadání se tedy obec může vyjádřit jak prostřednictvím připomínek, tak schválením, či neschválením samotného návrhu. Zde ale na rozdíl od uplatňování připomínek opět vystupuje vrchnostensky, nikoli jako „právnická osoba“ v rovném postavení s ostatními občany.

Společné jednání a úprava návrhu

Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. O tomto návrhu se koná tzv. společné jednání (které se týká zejména dotčených orgánů, nikoli veřejnosti).

V rámci této fáze se opět uplatňují stanoviska a připomínky, které může zaslat znovu sama obec. Stejně jako u zadání pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnocuje výsledky projednání návrhu územního plánu a zajišťuje řešení případných rozporů. Na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, zajistí pořizovatel úpravu návrhu.

Pokud návrh územního plánu obsahuje varianty řešení, nastává v tomto okamžiku další prostor pro rozhodování zastupitelů – na základě návrhu vybírají nejvhodnější variantu. Zastupitelé opět rozhodují mocensky a jsou vázáni stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.

V tomto okamžiku také nastává zásadní moment pro větší přepracování návrhu územního plánu. Pokud totiž pořizovatel dojde na základě výsledků projednání k závěru, že je potřebné pořídit nový návrh územního plánu, vypracuje ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro jeho zpracování. Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu předloží pořizovatel spolu se zdůvodněním ke schválení zastupitelstvu obce. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zadání územního plánu, jsou případně jeho změnou. Jde o mocenské (vrchnostenské) rozhodování, byť v samostatné působnosti. Pokud se připraví nový návrh, musí být opět projednán na společném jednání.

Veřejné projednání - řízení

Klíčovou fází územního plánování je z hlediska účasti vlastníků a občanů zejména veřejné projednání upraveného návrhu. Veřejné projednání zajišťuje pořizovatel a obec sama se může vyjádřit k návrhu prostřednictvím připomínek a námitek (jako vlastník nemovitostí), které se uplatňují u pořizovatele nejpozději do 7 dnů od konání veřejného projednání.

Poté pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, s ohledem na veřejné zájmy zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu, aby k nim mohly vyslovit stanoviska. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky projednání.

Po skončení veřejného projednání se nabízí další prostor k úpravě územního plánu. Na základě veřejného projednání totiž může dojít k podstatné úpravě návrhu územního plánu (samozřejmě dochází i k nepodstatným úpravám, které ale nejsou důvodem opakovaného veřejného projednání). Co to je podstatná úprava, si můžeme přečíst v komentáři ke stavebnímu zákonu: „Za rozhodující kritérium lze přitom považovat to, zda je úprava návrhu územního plánu oproti návrhu projednávanému v rámci veřejného projednání způsobilá zasáhnout do práv subjektů oprávněných k podání námitky nebo do veřejných zájmů chráněných podle zákona.“ (srov. Machačková, J. a kol. Stavební zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 214). Pokud k opakovanému veřejnému projednání dojde, je možné připomínky a námitky podávat jen k těm částem, které se od minulého veřejného projednání změnily. Toto potvrzuje také rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2014, čj. 50 A 15/2014-50.

Pokud po veřejném projednání nestačí ani podstatná úprava, může se stát, že bude návrh přepracován. Pak se postupuje podobně, jako je to upraveno u zpracování nového návrhu plánu po společném jednání.

Vydání územního plánu

Pokud už není návrh územního plánu dále upravován, pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot na území a požadavky na ochranu nezastavěného území.

Každý územní plán musí mít i odůvodnění, jehož součástí je například zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebo komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty či vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

Poté návrh posoudí sami zastupitelé a buď jej schválí, nebo neschválí, nebo jej vrátí s pokyny k úpravě a novému projednání (zde se postupuje opět stejně, jako při přepracování návrhu po veřejném projednání anebo po společném jednání – návrh se prakticky znovu projedná a pokyny jsou změnou zadání, pokud se od něj odchylují). Neschválení může navrhnout i pořizovatel, pokud je návrh nekvalitně připraven. Zastupitelé sami nesmí návrh nijak doplňovat či přepracovávat. K tomu třeba rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2011, sp. zn. 1 Ao 6/2010. Taktéž platí, že když se zastupitelé nějak rozhodnou, nemohou svoje rozhodnutí revokovat. (Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2018, čj. 43 A 34/2018-97).

Zastupitelům lze doporučit, aby se ve všech fázích územního plánování o podobu připravovaného územního plánu důsledně zajímali, aby návrh ve stanovených okamžicích připomínkovali a aby byli bdělí. Rozhodně je ale v rozporu s požadavky stavebního zákona zavazovat pořizovatele k určitým úkonům různými direktivami či pokyny nebo po skončení veřejného projednání návrh územního plánu měnit či ho upravovat, aniž by požadavky na úpravy (které provádí pořizovatel) z tohoto veřejného projednání také vyplynuly.

Je třeba mít na paměti, že podezřele rychlé a snadné cesty k novému územnímu plánu nebo jeho změně také většinou vedou k rychlému zrušení plánu soudem.

 

Autor: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D., advokátní koncipientka Mgr. David Zahumenský, advokát

Komentáře

0 komentářů